Prosinec 2008

Trattoria Cicala

22. prosince 2008 v 11:57 | Erbenova Nevěsta |  Food Recenze
Jako každý rok, i letos jsme se sešli s rodinnými přáteli k předvánoční popitce a především hodování. Dlouhá léta nás hostil penzion Diana s vynikající zvěřinou, ale kouzlo se nějak vytratilo a tak teď už druhý rok zkoušíme, co nám kde uvaří na blind. Volba padla na trattorii Cicala, rodinnou italskou restauraci v Žitné ulici, která letos obsadila druhé místo v Maurerově Grand restaurantu v kategorii jídlo. A to přinejmenším o něčem svědčí. Z jediné stručné recenze vyplývalo pouze to, že tu dobře a tradičně vaří a že se sem z poněkud nepochopitelných stahují hollywoodské hvězdy, jsou-li zrovna v Praze. Těžko říct, jak se o maličkém nenápadném podniku dozvěděl takový Johnny Depp, Morgan Freeman, Bruce Willis atp. Vyfotit se ale nechali, a tak je jejich volba nezpochybnitelná. Co je dobré pro Deppa, je dobré i pro mě, řeknete si....


Vánočka, která nejde zkazit

20. prosince 2008 v 11:14 | Aňa |  Sladké
I u nás byla dlouhá léta a desetiletí považována vánočka za dílo velmistrovo, k němuž přistupoval vždy jen ten nejpovolanější (babička) a jehož výtvor směl být hodnocen jen slovy "ňam", protože nikdo z nás si prý ani neuměl představit, jak moc je pekařské veledílo složité. Kdyby rodinné dekorum leccos nezachránilo, dozvěděli bysme se něco jako "žerte, pakáži, lepší nedostanete a já se s tím včera mořila do dvou v noci". Když i já jsem se chopila těst a vařeček, povedl se mi kdysi napoprvé velikonoční mazanec. Nebyl vůbec těžký, jen vyžadoval čas a trpělivost. A protože vánočka je z těsta identického, letos jsem místo bochánků pletla copy. Byt voněl a vládla vánoční nálada. S M. jsme celý večer propovídali a jednoduchá, nezkazitelná vánočka mezitím utěšeně zlátla v troubě. Dnešek prověřil její kvality i chuťově. Byla vláčná, máslová, voňavá. Teď ještě - jak to říct babičce...

Italské risotto s červeným vínem, sušenými rajčaty a hovězími nudličkami

12. prosince 2008 v 12:19 | Aňa |  Bezmasé a jiné
Risotto je považováno za vysokou školu kuchařskou. Stává se sice čím dál méně, že by vám v pizzerii pod názvem risotto přinesli ulepenou basmati s ubohými kousky hrášku a mrkve (naposled loni v restauraci Barbar!), ale stejně jako by ho zdejší kuchaří tak nějak neuměli. Už léta nabízí různá risotta třeba pizzeria Donna či Gusto, v dražších italských restauracích často figurují jako přílohy k rybě, konzistence bývá ucházející, ale chuť mdlá, nedokořeněná, nudná. Co činit? Udělat si risotto doma s pomocí RAJČATOVÉHO TRIKU a zajistit si tak lístek přímo do rýžového nebe.

La Veranda

5. prosince 2008 v 11:10 | Erbenova Nevěsta |  Food Recenze
Restaurace La Veranda sice leží v samém centru Starého města, sotva pár kroků od Pařížské ulice a hned vedle starobylého kostela svatého Ducha, ale poutník ji trefí buďto náhodou při procházce, nebo blouděním či vybaven mapou. Ulička Elišky Krásnohorské záhadně mizí, propadá se kamsi do výdutí časoprostoru a Veranda takto nenápadně splývá s ní. Samotný podnik je příjemně zařízen tmavým nábytkem a barevnými tapiseriemi a polštáři, stylově působí trochu nevýrazně, zato útulně a domácky. Seděli jsme v horní části, kde se nekouří, jen společnost šestnácti Američanů tam měla večeři. Až na tento dočasný hlukový kolaps bylo prostředí příjemné... a to jsme ještě netušili, jak pěkně se večer vyvine.


Hovězí vývar podle Marie B. Svobodové

4. prosince 2008 v 14:45 | Aňa |  Polévky

Na polívku hodí se nejlépe maso z kříže, nebo v domácnosti jalová žebra, nebo ze šálu a i z hrudí, a aby při vaření zůstalo při šťávě, dobře jest čistou nití je sešněrovati. Mnoho-li vody na maso dáti se má, řídí se dle toho, jak chceme polívku míti silnou, ku příkladu na 280 gr masa 1 litr vody, nebo na jedno kilo masa 2 litry nebo 2 a půl litru vody. Přidá-li se k hovězímu masu též některé z níže uvedených mas, může se pak o trochu více vody přilíti. Obyčejně dává se vody o malou třetinu více než má býti polívky, ku příkladu na 2 litry polívky asi 2 a 2/3 vody, aby se potom nemuselo na ni vody přilévati, čímž by se polévka vždy oslabila a na chuti velmi utrpěla.


Kuchařská škola Marie B. Svobodové

4. prosince 2008 v 13:56 | Aňa
Jak ví všichni labužníci zemí českých, jedna z nejskvostnějších kuchyní se nachází v La Dégustation Bohême Bourgeoise. Šéfkuchař Oldřich Sahajdák v několika rozhovorech udal, že za tajemstvím jeho neuvěřitelných dobrůtek stojí přes sto let stará kuchařka Marie B. Svobodové Kuchařská škola, čili, Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti. I díky skutečné starobylosti se po knize slehla zem a zdálo by se, že si ji hýčká snad jen mistr Sahajdák. Ke mně se tahle vzácnost dostala náhodou - a nebudu takový škrt, abych se nejdřív nepodělila o pár informací, a pak snad i o kuchařku celou.