Karel Jaromír Erben monograficky

27. listopadu 2008 v 17:30 | Erbenova Nevěsta |  Literatura, má láska

Básník, prozaik, sběratel a vydavatel českých národních písní, překladatel prózy a poezie; folklorista, historik, jazykovědec. V poezii jeden z hlavních představitelů obrozenského romantismu; svými baladami a prozaickými pohádkami aktualizoval mytické pojetí člověka a přírody, obsažené v lidové slovesnosti. Patří k zakladatelům české folkloristiky a etnografie a k předním editorům staročeské literatury.



Občan. jm. Karel E. Otec Jan E., švec a sadař, probudilý písmák, matka Anna, roz. Žábová, dcera miletínského učitele. Z jejich devíti dětí přežil jen K. J. a mladší Josefka. Měl výrazné hudební nadání. Od dětství byl tělesně slabý, s vadou ve výslovnosti, celý život stonal plicní chorobou. Chodil do školy v Miletíně, 1825-31 do gymnázia v Hradci Král., na studiích se udržoval kondicemi a vyučováním hudbě. Na jeho národnostní uvědomění měl vliv prof. J. Chmela a prázdninová studentská společnost (zvl. J. N. Lhota), s níž podnikal výlety do miletínského okolí. V Praze vystudoval tzv. filozofii (1831-33) a práva (do 1837). Seznámil se s F. Palackým, který pak trvale ovlivňoval jeho práci i zaměstnání. Stýkal se s mladou inteligencí českou (K. H. Mácha, K. V. Zap, K. B. Štorch, J. K. Tyl aj.) i německou (U. Horn), účastnil se jejího literárního i společenského podnikání. Nejbližšími přáteli byli A. Rybička a K. Havlík. S ním jezdil na prázdninové pobyty do Žebráka, kde účinkoval v ochotnickém divadle a seznámil se s Betynou Mečířovou (1818-1857), pozdější svou manželkou (sňatek 1842); manželé měli čtyři děti. Od listopadu 1837 byl rok na praxi u pražského hrdelního soudu, do 1843 byl bezplatným praktikantem fiskálního úřadu (složil apelační zkoušky); od října 1841 byl placeným aktuárem KČSN. Účastnil se schůzek v salónech Fričově a Staňkově, tam se seznámil s ruskými filology a folkloristy I. I. Srezněvským a O. M. Boďanským; s tím byl v létě a na podzim 1842 na Chodsku. Zapisoval českou folklórní tvorbu, zvl. slovesnou a zvykovou, stýkal se s P. J. Šafaříkem, písemně se S. Vrazem. Od jara 1843 byl českými stavy placen za sbírání listinného materiálu k české historii; nejprve pracoval ve Frýdlantě, 1844 na Chodsku a v jižních Čechách, v létě 1845 v Čes. Budějovicích. V únoru 1846 byl ustanoven asistentem při Muzeu v oddělení archeologickém, historickém a ve sbírce listin; studoval archívy na českém severovýchodě (Trutnov, Hradec Král.) a západě (Tepelsko, Stříbrsko). 1845 byl jmenován členem jazykové komise při Matici, podílel se na založení Měšťanské besedy v Praze, 1847 byl jejím jednatelem, v lednu 1848 byl zvolen nástupcem Jungmannovým ve Sboru Matice, v březnu se stal členem Archeologického sboru muzejního a mimořádným členem KČSN (o rok později řádným členem). V revolučním údobí byl veřejně činný jako stoupenec politických zásad F. Palackého. Byl zvolen do stočlenného Národního výboru a pověřen dozorem nad městským archívem a knihovnou, byl členem Svornosti, účastnil se příprav na Slovanský sjezd. V květnu až červnu 1848 byl s V. D. Lamblem členem české deputace na charvátský sněm do Záhřebu, po svatodušních bouřích se vrátil. Od srpna 1848 byl členem výboru Lípy slovanské, od července 1848 redaktorem vládních Pražských novin, v téže době byl guberniálním translátorem. Se spolupracovníky překládal občanský zákoník do češtiny, v červenci 1849 byl jmenován členem vládní komise pro politickou terminologii slovanskou a odjel na její zasedání do Vídně. 1850 pracoval na překladech trestního řádu, trestního zákona a obecního řádu města Prahy a 1851 byl členem komise pro ustanovení vědeckého názvosloví pro gymnázia. Od 1848 se několikrát bezúspěšně ucházel o stálá archivářská místa, v listopadu 1850 byl ustanoven sekretářem Muzea, v červenci 1851 byl zvolen archivářem města Prahy; bylo to první zaměstnání, které ho existenčně zajistilo; od 1864 do konce života byl ředitelem spojených pomocných kancelářských úřadů města Prahy. V listopadu 1853 byl zvolen do výboru Muzea, od března 1855 byl spoluredaktorem Obzoru, po jeho zániku se stranil veřejného života, odešel z KČSN. Vedle náročného archivářského zaměstnání a úkolů z něho vyplývajících se věnoval vědecké tvorbě, byl členem literárních porot, prováděl jazykovou revizi matičních překladů Shakespeara, byl členem redakčního kruhu Riegrova Slovníku naučného pro slavistiku, gramatiku, historii, slovanské a německé bájesloví (zpracoval 108 hesel, z toho 85 z mytologie a zvykosloví). Po smrti manželky se 1859 oženil s Žofií Mastnou z Lomnice n. Pop. (1835-1905); syn a dcera zemřeli v dětském věku. V září 1870 se rozstonal žloutenkou, dostal akutní zánět jater, jako příčina smrti je v matrice uvedeno "rozmíšení krve". Byl pohřben na Malostranském hřbitově v Košířích, 1908 byly jeho pozůstatky přeneseny do hrobky na Olšanech.
Početně nevelká umělecká tvorba E. vznikala souběžně s jeho rozsáhlou vědeckou prací z několika oborů. Od 30. let zapisoval české pohádky, písně, zvyky a obyčeje. 1843 formuloval svůj úkol napsat "systematický obraz národa českého"; sbírky písní a pohádek měly sloužit jako přípravný materiál syntetického díla Obyčeje národu českého. Plán byl podnícen evropským rozvojem studia lidové slovesnosti a zvláště dílem bratří Grimmů, sledujících starobylý (mytický) původ této tvorby. Jako celek se neuskutečnil, dával však globální smysl E. sběratelství a vydavatelství i jeho studiím ze slovanské mytologie (Vídy čili Sudice, 1847; O dvojici a trojici v bájesloví slovanském, 1857; hesla v Riegrově Slovníku, zvl. Slovanské bájesloví a Svátky slovanské). Hlavní výsledek jeho národopisného studia ve 40. letech je třísvazková sbírka Písně národní v Čechách. Použil k ní též sběru svých přispěvatelů: J. Roštlapil, E. Choť, F. Doucha, K. Havlík, A. Havlíková, J. Franta Šumavský, K. B. Štorch, J. Černý, F. Vítoch. Obsahuje 550 písní lyrických a epických, uspořádání je nahodilé, v obsahu jsou písně utříděny do skupin. Z variant vyhledával E. znění, které nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Písně považoval za zpívané texty (Slovo o písni národní otištěno jako úvod k 3. sv.), vydal i nápěvy (v harmonizaci J. P. Martinovského). Po 1860, kdy se E. orientoval k systematické práci na vydávání folklórních textů, vyšla rozšířená verze sbírky. Obsahuje 2 200 skladeb, v přírůstku je nový E. sběr a příspěvky J. Roštlapila, A. Vysokého a T. V. Nováka; jsou v ní navíc dětská říkadla, hádanky, hry, písně obřadní a pohřební, koledy a pořekadla, zaříkadla nemocí. Texty jsou utříděny do skupin podle údobí lidského života, ročních období, zaměstnání, zvláštní oddíl tvoří "písně rozpravné" (balady, legendy). Nápěvy (bez doprovodu) vydal E. vlastním nákladem. - První E. pohádkářské pokusy jsou z 1840, 1844 vydal dvě pohádky tiskem (O třech přadlenách, Dobře tak, že je smrt na světě) v 50. a počátkem 60. let otiskl několik pohádek, hlavně v čas. Zlaté klasy, v alm. Perly české (Dlouhý, Široký a Bystrozraký) a v alm. Máj (mj. Tři zlaté vlasy děda Vševěda). Část toho a nové práce uveřejnil v antologii Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských. Je to výbor z pohádek slovanských národů, pohádky jsou otištěny v původních jazycích a řazeny k sobě podle topografického principu, rozlohy a příbuznosti slovanských národů. Dílo je projevem E. slovanství, stejně jako Vybrané báje a pověsti, podávající jen jinoslovanskou tvorbu v E. překladech. Některé původní E. pohádky zůstaly v rukopise, knižní soubor Národních českých pohádek, autorem zamýšlený již po Kytici, E. neuskutečnil. - 1844 se za nepřítomnosti Palackého účastnil redakce 1. dílu Výboru z literatury české, napsal i část věcných poznámek; 2. díl Výboru obstaral sám. Vydávání památek staré české literatury se soustavně věnoval od 50. let téměř do konce života, vrchol jeho tvorby je v třísvazkovém vydání Husových českých spisů; souvisí s tím také jeho literárněhistorické a jazykovědné studie i recenze (posudek Hattalovy české skladby a polemika s tím spojená). Vydával historické dokumenty (Regesta diplomatica); řada prací historiografických, dokumentárního i výkladového charakteru, vyplynula z jeho zaměstnání pražského archiváře. Z archívních dokumentů bral látku k prozaickým obrázkům z minulosti, časopisecky publikovaným; zpočátku více směřují k beletrii (např. Anna Marie Švarcova z Černhauzu, 1846), pozdější mají spíše charakter kulturněhistorické črty (Náčrtky z obecného života v Čechách a zvláště v Praze v 16 věku, 1855). - Za gymnazijních studií vznikaly E. nedochované pokusy o německé básnění, z 1830 existují první české básně (Zvičínská znělka, Touha) z prvních let pražského pobytu pocházejí skladby odpovídající běžné dobové produkci (písňové texty vlastenecké a milostné, historizující a ohlasové romance, hřbitovní lyrika), 1834 vznikly první dvě balady (otištěn jen Smolný var); "báchorka národní" Poklad (1838) mu poprvé přinesla velké uznání kritiky. Satirickou prózou Dobrodružství cestujících (1834), jíž se účastnil polemiky mladých spisovatelů z Květů s F. L. Čelakovským, odmítl jeho typ ohlasového básnění. Vyrovnával se s vlivem Máchovým (v poezii zřejmé od 1834 na postupném přepracovávání pověsti Záhoř), polská romantika napomohla jeho epickému sebepoznání. E. pojetí národní literatury vycházelo z představy existence původního českého (slovanského) etnického základu, jehož charakter dosvědčuje folklórní tvorba; za hlavní úkol nové literatury považoval zřetel k národní osobitosti, a tím i osvobození od nánosu cizích vlivů, zejména od světobolné byronské romantiky. Formuloval to (v dopise Vrazovi) počátkem 40. let; 1844 a znovu 1848 oznámil knižní vydání svých básní. Uskutečnil je sbírkou Kytice až 1853 (12 básní a polský překlad Pokladu od A. Rósciszewského), na níž pracoval po revoluci, hlavně 1851. V dopisech ji označoval za soubor mladistvé tvorby, ale jen polovina básní je starších či dříve tištěných (Polednice z 1834, tiskem 1840; Poklad z 1837, t. 1838; Svatební košile, t. 1843; Zlatý kolovrat asi z 1844; Štědrý den, t. 1848; Holoubek, t. 1851), ostatní vznikly 1851 a v první pol. 1852: Vrba, Dceřina kletba, Vodník, Záhořovo lože, Věštkyně, Kytice. V 2. vyd. Kytice je přidán oddíl Písní, obsahující výbor z lyriky, a do oddílu "pověstí" nová balada Lilie. V tomto oddílu tkví hlavní básnický přínos E. Pojem "pověsti" je široký, zahrnuje báje o nadpřirozených bytostech, pověsti etymologické a historické, zvyky a pověsti vztahující se k svátkům, legendy, pohádky, lidové balady. Látky rozličného původu jsou zpracovány baladickým způsobem a s využitím jak soustavy prostředků lidové slovesnosti, včetně postupů lidové balady, tak baladické tradice evropských literatur z 18. a 19. stol.
Děje E. balad se rozvíjejí z konfliktů, v nichž se člověk střetává s nadpřirozenými mocnostmi nebo se jiným způsobem ocitá uprostřed sil určujících řád přírody, osud lidí a morálku lidského konání. Toto střetnutí je vyprovokováno hrdinovým činem, který - ať se udál neúmyslně, z dobré vůle či ze zloby - je v rozporu s tím, co je člověku vlastní vzhledem k jeho přirozeným možnostem a vzhledem k žádoucí obvyklosti lidského počínání. Konfliktem a jeho vyústěním se vyjevuje pravda vyššího zákona, morálka mýtu, která je všeobecně platná a stíhá provinění trestem; v některých básních, jež se opírají o křesťanský mýtus, pokání zmírňuje nebo odvrací trest. Konfliktem se také vyjevuje osudová danost, proti níž je člověkova vůle nicotně bezmocná. Osud, jímž se prezentuje mytické pojetí řádu veškeré přírody, je lhostejný a necitlivý vůči jedinci a jeho individuální touze překročit meze stanovené lidem, avšak zároveň zajišťuje plynulost a nepřetržitost života vůbec. Prostřednictvím mýtu zpřítomňuje E. poezie základní otázky a vztahy, které si člověk svou životní praxí vždy znovu uvědomuje a jejichž obecná platnost není závislá na historii (život a smrt, budoucnost, lidský a přírodní svět, milostná vášeň a nenávist, vina a trest aj.). Básnické oživení mýtu prostřednictvím poezie bylo u E. jak projevem vědomí o společenské potřebě morálního řádu a obranou proti dějinnému vývoji, který rozkládal tradiční představu jednoty člověka a světa, tak dobově aktuálním protestem proti násilným zvratům nastoleným bachovskou reakcí. Kytice také byla v době vzniku i později přijímána jako odkaz na národní hodnoty, a tedy jako projev víry ve vlastní síly národa. - S výjimkou Lilie, epické Písně o vítězství u Domažlic léta 1431, kterou E. vydával za skladbu "podle staršího rukopisu", a kantáty První májová noc má E. básnická produkce z 60. let většinou charakter příležitostný. - E. cíl původní tvorby byl v próze realizován žánrem pohádky; ta u E. není zápisem lidového podání, nýbrž dílem jeho umělecky tvůrčího přístupu. E. rekonstruuje předpokládanou klasickou podobu české pohádky ve způsobu zpracování i v systému významů, které jsou schopny vyjadřovat předpokládaný mytický smysl pohádkového obrazu. Oproti improvizovanému lidovému vyprávění dal pohádce pevný tvar, promyšlenou motivaci a významovou skloubenost, která umožňuje přisuzovat postavám i příběhům "hlubokou pravdu přírodní" a "vážnou národní mravouku", tj. symbolickou platnost. - Veselohra Sládci z 30. let vznikla pro potřeby ochotnického divadla; 1870 psal E. pohádkové operní libreto Štěstí a neštěstí, vypracoval dvě z 5 dějství. - Překlady prózy (slovanské pohádky z Výboru a Nestor) a poezie (Igor a Zadonština) se E. zabýval koncem 50. let a hlavně v 60. letech.
PSEUDONYMY, ŠIFRY: Jarmil Erben, J. E. Miletínský, K. Jarmil Erben, Květomil Podlipský; aEn (Riegrův Slovník naučný), J. E., J. K. E., *n., R. Bn.
KNIŽNĚ: Beletrie: vydání folklórní slovesnosti:
Písně národní v Čechách (3 sv., 1841, 1843, 1845)
Kytice z pověstí národních (BB 1853; 2. rozmn. vyd. s tit. Kytice z básní K. J. E. 1861)
Nápěvy prostonárodních písní českých (1862)
Prostonárodní české písně a říkadla (1864)
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Čítanka slovanská s vysvětlením slov (1865; souběžně s tit. list ruský)
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869)
posmrtně:
Sládci (D 1890 upr. G. Toužil; 1912 ed. Č. Zíbrt; prem. 1837)
České pohádky (1905, ed. V. Tille)
Živá voda. Tři rukopisné, dosud nevydané pohádky (1932, ed. A. Grund)
Sny (PP 1970)
Překlady:
Lětopis Nestorova. Nestorův Letopis ruský (P 1867)
Dvé zpěvů staroruských, totiž O výpravě Igorově a Zádonstina (BB 1869)
Ostatní práce:
Řád obecní soudní a řád konkursní... (překl., 1848, s jinými)
Kaple v radnici Starého Města pražského (b. d., 1857, an.)
Die Primatoren der königlichen Altstadt Prag (1858)
Geschichte der k. k. priv. Prager bürgerlichen Scharfschützer (1860)
Dějiny cís. král. výs. měšťanských ostrostřelců pražských (1860)
Síň primátorů v radnici Starého Města pražského (b. d., 1860, an.)
Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici (1866, an)
Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hlavního města Prahy (1871)
Výbory:
Poklad (1958, usp. J. Kolář)
Mateří doušky (1969, usp. A. Přidal)
Zlatý kolovrat (1976, usp. V. Kronusová)
Četné výbory z E. balad, pohádek a vydání písní, zvl. pro mládež
Souborná vydání:
Veškeré spisy básnické (nakl. J. Otto, 1905, ed. J. Sutnar)
Dílo K. J. E. (Melantrich, 1938-40, 5. sv., red. A. Grund)


----převzato z Lexikonu české literatury ---


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 g g | E-mail | Web | 3. září 2009 v 13:05 | Reagovat

Tematicky by se k tomuhle blogu hodila balada Smolný var; bohužel ho vidím jen na těchhle nepěkných stránkách: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/karel-jaromir-erben/smolny-var.html; kdysi jsem psal jakési pojednání o KJE jako českém pre-horroristovi... ale kdovíkde je mu konec. Tenhle kuchařský zápich si ale samozřejmě pamatuju.

2 vnbb vnbb | 4. března 2012 v 18:45 | Reagovat

lol

3 Smithc847 Smithc847 | E-mail | Web | 18. července 2015 v 21:26 | Reagovat

I really enjoy reading on this website, it holds great articles. Don't put too fine a point to your wit for fear it should get blunted. by Miguel de Cervantes. becaeedcadegegdd

4 Pharme747 Pharme747 | E-mail | Web | 21. července 2015 v 0:54 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://aieopxy2.com/osovvrv/1.html">cheap goods</a>

5 Pharmd844 Pharmd844 | E-mail | Web | 21. července 2015 v 6:59 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://aixopey2.com/qqssxt/1.html">cheap goods</a>

6 Pharmc101 Pharmc101 | E-mail | Web | 21. července 2015 v 7:00 | Reagovat

Very nice site! cheap goods http://aixopey2.com/qqssxt/4.html

7 Pharmg738 Pharmg738 | E-mail | Web | 21. července 2015 v 7:02 | Reagovat

Very nice site!

8 Smithe530 Smithe530 | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 12:19 | Reagovat

I like this post, enjoyed this one regards for putting up. The goal of revival is conformity to the image of Christ, not imitation of animals. by Richard F. Lovelace. dedeagkbkbefbdkd

9 generic_viagra generic_viagra | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 18:50 | Reagovat

Hello!

10 online online | E-mail | Web | 11. května 2016 v 4:20 | Reagovat

Hey. Cool post. There's a dilemma together with your website in chrome, and you may want to check this The browser will be the market leader and a huge component of other people will omit your great writing because of this issue.

11 video video | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 1:04 | Reagovat

I simply couldn't depart your web site prior to suggesting that I actually loved the usual info a person supply for your guests? Is gonna be again continuously in order to check up on new posts.

12 cialis cialis | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 3:40 | Reagovat

Im not that much of a online reader to be honest but your blogs really nice, keep it up! I'll go ahead and bookmark your site to come back later. Cheers

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama