Večeře pro přátele (sépiové těstoviny s krevetami a cuketou + telecí kotletky na grilu s hořčičným velouté, pečenými bramborami a salátem + mousse au chardonnay)

28. července 2010 v 10:34 | Aňa
Každý se rád vytahuje. Má-li čím. Já jsem měla chuť vytáhnout se delikatesami, co jsem dostala od kamarádek k svatbě, a k akci jsem přizvala muže, rodiče a tchýni. Byli oslněni, vážně. Takže jestli chcete někdy taky oslňovat a následně se pak vytahovat jako trenky, zkuste tuhle vítěznou trojkombinaci. I když - je to spíš trojboj. Ještě že jsem na to měla celý boží den...
 

Pečená kachní prsa se šťouchanými bramborami a medovým červeným zelím

28. dubna 2010 v 11:25 | Aňa |  Maso
Kachnu miluju. Když se občas dostanu do přilehlého čínského bistra, dávám si takřka vždy proslulou M14, to jest kachnu sedmi vůní. Chutná mi i česká vcelku pečená a v lepší restauraci mě vždycky uchvacovala kachní prsa pečená sotva do stupně rare. Nikdy jsem se je neodvážila napodobit doma. Jednak jsem na ně v obchodech příliš nenarážela, jednak jsem měla obavy z vysušeného masa bez chuti a bez šťávy. Nakonec jsem to riskla a výsledek potěšil. Jen se musí trochu víc hýbat s čudlíky na troubě. Nic víc.
kachniprsa2

Gnocchi zapečené s rajčaty, špenátem a mascarpone

9. dubna 2010 v 17:25 | Aňa |  Bezmasé a jiné
Když jsem se zhruba před pěti lety poprvé opatrně postavila k plotně, překonávala jsem krom obvyklých překážek začátečníka i problémy se zásobováním. Nestačilo jen odhalit, co že je to mascarpone, ale také ho bylo třeba zakoupit - ale kde? Baby špenát, který se dá krásně spařit jen horkou vodou, nebyl k dostání. A rajčata byla stejně tehdy jako dnes vodnatá a bez chuti. A to vůbec nemluvím o exotikách jako je ořechový olej, rybí omáčka, čerstvé slávky, předpřipravený rybí vývar, dýně nebo pro cheesecake nezbytný sýr Philadelphia. Tím vším chci říct jen to, že i když v Čechách pořád nedostanu némlich to samé jako na západě, o hodně se to zlepšilo. Můžu tak např. v Bille snadno pořídit ingredience na tento recept, aniž bych si ušoupala nožičky jako před těmi pěti lety... 
 


Žloutkové věnečky

2. dubna 2010 v 11:53 | Aňa |  Sladké
Recept pochází z Apetitu. Inovací v něm není ani za mák, ale je popsán podrobněji než v původní předloze - především proto, že jsem při věnečkové tvorbě narazila na pár obtíží. Vkládám pro sebe, abych si to pamatovala, a pro ostatní, protože jsou to opravdu ty nejlepší, nejpoctivější, nejchutnější věnečky, co znám (teda krom těch od mojí babičky, že).

věnečky


Vepřová plec na smetaně

27. března 2010 v 20:08 | Aňa |  Maso
Původně jsem koupila vepřové plecko s myšlenkou na segedínský guláš. Jenže o víkendu měly přijet děti, a ty rozhodně neoplývají láskou k zelí, ani nadšením testovat nové chutě. Často je takřka nemožné nacpat jim do tlamiček něco jiného než oněch pět osvědčených jídel (těstoviny, pizza, svíčková, smažený hermelín, rybí filé), co jsou ochotné jíst. Jenže takřka kilová plec výhružně spočívala v lednici a čas její spotřeby se blížil. A tak jsem zariskovala.

Další články


Kam dál